|
|
Stanovení vhodného tvaru zkušebních tyčí pro odstranění vnitřních vad ovlivňujících testování nízko- a vysokocyklové únavy
Hemala, Robert ; Šustek, Petr (oponent) ; Ňuksa, Petr (vedoucí práce)
Tématem této práce je problematika vzniku mikroporózity v litých zkušebních tyčích z niklové superslitiny INCONEL 713LC v průběhu tuhnutí. Teoretická část se zabývá niklovými slitinami, jejich makrostrukturou, způsobem odlévání a krystalizací niklových superslitin. Druhá část je věnována návrhu licích podmínek, výrobě skořepinových forem, hodnocení velikosti a tvaru zrn, vyhodnocení mikroporózity jednotlivými dostupnými metodami, porovnání vlivu velikosti zrna a podílu mikroporózity na výsledné hodnoty mechanických zkoušek. Experimenty probíhaly za spolupráce PBS Velká Bíteš a ÚST odbor slévárenství.
|
|
|
Funkcionalizované mikroporézní polymerní sítě připravené z ethynylarenů
Stahlová, Sabina ; Sedláček, Jan (vedoucí práce) ; Etrych, Tomáš (oponent) ; Červený, Libor (oponent)
Byla popsána příprava nové skupiny funkcionalizovaných konjugovaných polymerních sítí využívající kvaternizační polymerizaci ethynylpyridinů s bis(brommethyl)areny. Připravené sítě sestávaly z polyacetylenových hlavních řetězců nesoucích pyridylové a pyridiniumylové postranní skupiny. Síťování bylo zajištěno propojením pyridiniumylových skupin spojkami -CH2(arylen)CH2-. Změnou poměru monomeru a kvaternizačního činidla v násadě bylo možno řídit poměr obsahu pyridylových a pyridiniumylových skupin v sítích (pyridyl/pyridiniumyl = 0 až 1,32). Sítě nevykazovaly permanentní mikroporozitu prokazatelnou dusíkovou adsorpcí při 77 K. Nicméně, všechny sítě byly aktivní při záchytu CO2 při 293 K. Byla vyslovena hypotéza, že záchyt CO2 odráží tvorbu dočasné porézní textury sítí cestou konformačních změn segmentů sítí, které jsou umožněny pohyblivostí těchto segmentů za laboratorní teploty. Byla popsána příprava vysoce funkcionalizovaných konjugovaných polymerních sítí s permanentní porozitou využívající řetězovou koordinační kopolymerizaci acetylenických monomerů. Jako vhodná se pro tyto účely ukázala kopolymerizace 1,4-diethynylbenzenu nebo 4,4'-diethynylbifenylu s mono a diethynylbenzeny funkcionalizovanými skupinami NO2 nebo CH2OH. Připravené sítě sestávaly z polyacetylenových hlavních řetězců propojených...
|
|
|
Funkcionalizované mikroporézní polymerní sítě připravené z ethynylarenů
Stahlová, Sabina
Byla popsána příprava nové skupiny funkcionalizovaných konjugovaných polymerních sítí využívající kvaternizační polymerizaci ethynylpyridinů s bis(brommethyl)areny. Připravené sítě sestávaly z polyacetylenových hlavních řetězců nesoucích pyridylové a pyridiniumylové postranní skupiny. Síťování bylo zajištěno propojením pyridiniumylových skupin spojkami -CH2(arylen)CH2-. Změnou poměru monomeru a kvaternizačního činidla v násadě bylo možno řídit poměr obsahu pyridylových a pyridiniumylových skupin v sítích (pyridyl/pyridiniumyl = 0 až 1,32). Sítě nevykazovaly permanentní mikroporozitu prokazatelnou dusíkovou adsorpcí při 77 K. Nicméně, všechny sítě byly aktivní při záchytu CO2 při 293 K. Byla vyslovena hypotéza, že záchyt CO2 odráží tvorbu dočasné porézní textury sítí cestou konformačních změn segmentů sítí, které jsou umožněny pohyblivostí těchto segmentů za laboratorní teploty. Byla popsána příprava vysoce funkcionalizovaných konjugovaných polymerních sítí s permanentní porozitou využívající řetězovou koordinační kopolymerizaci acetylenických monomerů. Jako vhodná se pro tyto účely ukázala kopolymerizace 1,4-diethynylbenzenu nebo 4,4'-diethynylbifenylu s mono a diethynylbenzeny funkcionalizovanými skupinami NO2 nebo CH2OH. Připravené sítě sestávaly z polyacetylenových hlavních řetězců propojených...
|
|
|
Příprava polyacetylenů s N-benzyliden-2-hydroxyanilinovými skupinami
Zhernakova, Yulia ; Sedláček, Jan (vedoucí práce) ; Vyskočilová, Eliška (oponent)
Byly připraveny následující monoethynylované N-benzyliden-2-hydroxyaniliny: N-(4- ethynylbenzyliden)-2-hydroxyanilin, N-(3-ethynylbenzyliden)-2-hydroxyanilin, N-(4- ethynylbenzyliden)-2-hydroxy-5-nitroanilin a N-(3-ethynylbenzyliden)-2-hydroxy-5- nitroanilin, které se lišily pozicí ethynylové skupiny na benzylidenovém jádře a substitucí hydroxyanilinového jádra. Monoethynylované N-benzyliden-2-hydroxyaniliny byly použity jako monomery řetězové koordinační homo- a kopolymerizace. Homopolymerizací vznikly lineární polyacetylenové homopolymery s N-benzyliden-2-hydroxyanilinovými substituenty. Kopolymerizace se síťovadly typu multiethynylarenů poskytla hustě propojené kopolymerní polyacetylenové sítě. Lineární jednotky sítí nesly N-benzyliden-2-hydroxyanilinové substituenty, propojení mezi řetězci sítí bylo realizováno arenovými spojkami. Texturní parametry připravených sítí výrazně závisely na typu použitých komonomerů. Nejvyšší hodnoty specifických povrchů (~530 m2 /g) byly dosaženy u sítí připravených kopolymerizací N-(4-ethynylbenzyliden)-2-hydroxyanilinu nebo N-(3-ethynylbenzyliden)-2-hydroxyanilinu s 4,4'-diethynylbifenylem použitým jako síťovadlo. Vybrané lineární polymery a polymerní sítě byly metalovány ionty Pd2+ , které byly v polymerech koordinovány k atomům dusíku a kyslíku...
|
|
|
Organometalické polyacetylenové sítě
Šorm, David ; Sedláček, Jan (vedoucí práce) ; Balcar, Hynek (oponent)
Byl vyvinut nový typ organometalických polymerních sítí s kovalentní strukturou hypersesíťovaných substituovaných polyacetylenů obsahujících ve vysokém množství (5 až 17 hm%) ionty Cu2+ nebo Pd2+ . Ionty kovů byly v sítích komplexovány převážně dvěma N-salicylidenanilinovými ligandy kovalentně vázanými ke dvěma různým monomerním jednotkám sítě. Díky zvolenému způsobu komplexace se ionty kovů aktivně podílely (jako uzly sítě) na sesíťování produktů. Pro přípravu organometalických sítí byla použita jednak metoda přímé polymerizace organometalických monomerů a jednak dvoustupňová metoda využívající postpolymerizační zavedení iontů kovů do předem připravených polyacetylenových polymerů obsahujících kovalentně vázané N-salicylidenanilinové proligandy. Výchozími nízkomolekulárními bloky použitými pro syntézu sítí byly nové látky připravené v rámci řešení diplomové práce, a to jednak monomery typu mono- a diethynylovaných N-salicylidenanilinů a jednak diethynylované organometalické monomery, ve kterých dvě molekuly monoethynylovaného N-salicylidenanilinu komplexovaly jeden iont Mt2+ . Ethynylované monomery byly polymerizovány na organometalické sítě nebo na prekursory těchto sítí cestou řetězové koordinační polymerizace, při které byly ethynylové skupiny monomerů transformovány na vinylenové jednotky...
|
|
|
Příprava polyacetylenových sítí metodou postpolymerizačního síťování
Šorm, David ; Sedláček, Jan (vedoucí práce) ; Zedník, Jiří (oponent)
Cestou řetězové koordinační polymerizace byl připraven rozpustný vysokomolekulární lineární poly(3-ethynylbenzaldehyd), tj. polymer polyacetylenového typu s reaktivními postranními benzaldehydovými skupinami. Byla prokázána možnost účinného postpolymerizačního síťování poly(3-ethynylbenzaldehyd)u pomocí kondenzační reakce polymeru se širokým spektrem síťovacích činidel typu alifatických, aromaticko-alifatických a aromatických diaminů. Bylo prokázáno, že v průběhu síťování dochází ke tvorbě meziřetězcových spojek typu Schiffových bází obsahujících dvě azomethinové skupiny na jednu spojku, přičemž rozsah síťování se v závislosti na použitém činidle pohybuje od 20 do 100 %. Dále byla prokázána možnost účinného postpolymerizačního síťování rozpustného lineárního poly[N-(4-ethynylbenzyliden)-4-terc-butylanilin]u pomocí transiminační reakce s 1,4-fenylendiaminem opět za vzniku spojek typu Schiffových bází obsahujících dvě azomethinové skupiny na jednu spojku. Porovnání parametrů kovalentní struktury a textury připravených sítí ukázalo, že postpolymerizační síťování využívající kondenzační reakce poly(3-ethynylbenzaldehyd)u s diaminy může za optimálních podmínek poskytnout polymerní sítě s mikroporézní texturou se specifickým povrchem až 279 m2 /g. Pro dosažení mikroporézní textury bylo nutné použít...
|
|
|
Funkcionalizované mikroporézní polymerní sítě připravené z ethynylarenů
Stahlová, Sabina ; Sedláček, Jan (vedoucí práce) ; Etrych, Tomáš (oponent) ; Červený, Libor (oponent)
Byla popsána příprava nové skupiny funkcionalizovaných konjugovaných polymerních sítí využívající kvaternizační polymerizaci ethynylpyridinů s bis(brommethyl)areny. Připravené sítě sestávaly z polyacetylenových hlavních řetězců nesoucích pyridylové a pyridiniumylové postranní skupiny. Síťování bylo zajištěno propojením pyridiniumylových skupin spojkami -CH2(arylen)CH2-. Změnou poměru monomeru a kvaternizačního činidla v násadě bylo možno řídit poměr obsahu pyridylových a pyridiniumylových skupin v sítích (pyridyl/pyridiniumyl = 0 až 1,32). Sítě nevykazovaly permanentní mikroporozitu prokazatelnou dusíkovou adsorpcí při 77 K. Nicméně, všechny sítě byly aktivní při záchytu CO2 při 293 K. Byla vyslovena hypotéza, že záchyt CO2 odráží tvorbu dočasné porézní textury sítí cestou konformačních změn segmentů sítí, které jsou umožněny pohyblivostí těchto segmentů za laboratorní teploty. Byla popsána příprava vysoce funkcionalizovaných konjugovaných polymerních sítí s permanentní porozitou využívající řetězovou koordinační kopolymerizaci acetylenických monomerů. Jako vhodná se pro tyto účely ukázala kopolymerizace 1,4-diethynylbenzenu nebo 4,4'-diethynylbifenylu s mono a diethynylbenzeny funkcionalizovanými skupinami NO2 nebo CH2OH. Připravené sítě sestávaly z polyacetylenových hlavních řetězců propojených...
|
|
|
Funkcionalizované mikroporézní polymerní sítě připravené z ethynylarenů
Stahlová, Sabina
Byla popsána příprava nové skupiny funkcionalizovaných konjugovaných polymerních sítí využívající kvaternizační polymerizaci ethynylpyridinů s bis(brommethyl)areny. Připravené sítě sestávaly z polyacetylenových hlavních řetězců nesoucích pyridylové a pyridiniumylové postranní skupiny. Síťování bylo zajištěno propojením pyridiniumylových skupin spojkami -CH2(arylen)CH2-. Změnou poměru monomeru a kvaternizačního činidla v násadě bylo možno řídit poměr obsahu pyridylových a pyridiniumylových skupin v sítích (pyridyl/pyridiniumyl = 0 až 1,32). Sítě nevykazovaly permanentní mikroporozitu prokazatelnou dusíkovou adsorpcí při 77 K. Nicméně, všechny sítě byly aktivní při záchytu CO2 při 293 K. Byla vyslovena hypotéza, že záchyt CO2 odráží tvorbu dočasné porézní textury sítí cestou konformačních změn segmentů sítí, které jsou umožněny pohyblivostí těchto segmentů za laboratorní teploty. Byla popsána příprava vysoce funkcionalizovaných konjugovaných polymerních sítí s permanentní porozitou využívající řetězovou koordinační kopolymerizaci acetylenických monomerů. Jako vhodná se pro tyto účely ukázala kopolymerizace 1,4-diethynylbenzenu nebo 4,4'-diethynylbifenylu s mono a diethynylbenzeny funkcionalizovanými skupinami NO2 nebo CH2OH. Připravené sítě sestávaly z polyacetylenových hlavních řetězců propojených...
|
|
|
Stanovení vhodného tvaru zkušebních tyčí pro odstranění vnitřních vad ovlivňujících testování nízko- a vysokocyklové únavy
Hemala, Robert ; Šustek, Petr (oponent) ; Ňuksa, Petr (vedoucí práce)
Tématem této práce je problematika vzniku mikroporózity v litých zkušebních tyčích z niklové superslitiny INCONEL 713LC v průběhu tuhnutí. Teoretická část se zabývá niklovými slitinami, jejich makrostrukturou, způsobem odlévání a krystalizací niklových superslitin. Druhá část je věnována návrhu licích podmínek, výrobě skořepinových forem, hodnocení velikosti a tvaru zrn, vyhodnocení mikroporózity jednotlivými dostupnými metodami, porovnání vlivu velikosti zrna a podílu mikroporózity na výsledné hodnoty mechanických zkoušek. Experimenty probíhaly za spolupráce PBS Velká Bíteš a ÚST odbor slévárenství.
|
host ::
RSS.